Pro daný interval
v
a pro reálnou funkci
na
najděte řešení
rovnice
(1)
Číslo se nazývá kořen rovnice (1).
Příklad 1. Určete přibližně všechny kořeny rovnice
z intervalu .
Představu o počtu a přibližný odhad hodnot kořenů poskytne
grafická metoda, založená na vyjádření dané funkce
ve tvaru rozdílu funkcí, jejichž grafy lze snadno schematicky
znázornit. Například
Z grafického znázornění na Obr. 1 lze odhadnout, ze rovnice má dva
kořeny
Obrázek 1
a
. Přesnější informaci poskytne
tato zkouška:
Protože hodnoty funkce
mají v bodech
a
opačná
znaménka, leží kořen
v intervalu
. Zbývající dva
řádky vedou k závěru, že kořen
leží v intervalu
. Viz Obr. 2. V úvaze bylo využito této
Obrázek 2
základní vlastnosti
funkcí spojitých na uzavřeném intervalu:
Věta 1. Jestliže funkce
je spojitá na
uzavřeném intervalu
a platí-li
,
pak v otevřeném intervalu
leží alespoň jeden kořen
rovnice .
Metoda půlení intervalu je založena na opakovaném použití Věty 1.
Je použitelná za předpokladu, že jsou dána malé číslo
a interval
tak, že
Metoda vytváří posloupnost intervalů
tak, aby vždy
.
-tý krok
metody najde střed
intervalu
. Jestliže
,
výpočet skončí. Je-li
, pak z
předpokladu
plyne, že platí právě jedna z podmínek
1.
položí se
,
2.
položí se
,
3.
výpočet skončí.
Výslednou aproximací kořene je číslo
.
Pro metodu půlení intervalu lze velmi snadno posoudit rychlost
konvergence. Na začátku výpočtu splňuje kořen
podmínku
a po krocích je
Tedy v každém kroku se odhad chyby zmenší dvakrát.
Příklad 2. Kolik kroků metody půlení intervalu je
třeba k tomu, aby
se odhad chyby zmenšil desetkrát?
Protože po krocích se odhad chyby zmenší
krát, hledáme
nejmenší hodnotu
tak, aby
. Protože
, je pro zmenšení chyby desetkrát třeba provést čtyři kroky
metody půlení intervalu.
Příklad 3. Kolik kroků metody poskytne kořen
z
Př. 1 s
chybou menší než
?
Hledáme tedy tak, aby
Je tedy nutno provést alespoň 7 kroků metody půlení. Doporučený způsob záznamu
výpočtu je ilustrován v této tabulce: